Boudoirové focení...
Znáte takové to povzdechnutí našich babiček:"Jó, to když jsem byla ještě mladá..."
Právě pro takováto pozvdechnutí a zavzpomínání si je fajn boudoirové focení. Ale nejen pro vlastní zavzpomínání si, boudoirové fotky jsou třeba úplně perfektním fotodárkem pro partnera, kterým se určitě trefíte do černého.
S Peťou jsme toto focení již nějakou dobu plánovaly, ale stále tak nějak "nebyl čas", ať už z mé nebo její strany. Když se ale blížil náš odjezd do Číny na tři roky, byl to jasný popud k uskutečnění našich dlouhodobých plánů. Navíc se naskytl volný fotoateliér v Praze, který jsem původně pronajímala pro náš společný newborn workshop s Jade, která měla dorazit z Austrálie, a jíž cestu znemožnila covidová opatření.
Měly jsme tedy spoustu času (ateliér byl pronajatý na celý den) na "vyblbnutí" se. Když říkám vyblbnutí, je to proto, že jsme se u focení neskutečně nasmály (známe se již hodně dlouho) a prostě jsme z toho udělaly takový prima holčičí den. S sebou do Číny jsem si odvážela hromadu fotek, na kterou jsme následně v karanténě po příletu do Tianjinu měla spoustu času.
Peťa neměla v životě štěstí na vztahy a partnery. Kdo jí blíže pozná, zjistí, jak zlatá duše, třebaže navenek v tvrdší skořápce, to je a já bych jí tolik přála, aby potkala někoho, komu by mohla svými snímky udělat radost...
Za možnost zveřejnění moc děkuji :-)
