Jedno takové čínské dopoledne...
Slibovaná procházka čínskými uličkami na Bundu, kterou jsem zmiňovala v jednom z předchozích příběhů, je tu ?
Musely jsme si s kamarádkou pospíšit a stihnout tuto procházku ještě před blížící se zimou, protože jsme se obávaly, že na jaře by třeba tyto uličky už nemusely existovat….
Bylo to jedno takové pohodové procházkové dopoledne s foťákem, kterou jsme započaly nedaleko nábřeží. I tato oblast je plná kontrastů. Na pozadí mrakodrapů a moderních skleněných budov se klikatí úzké uličky, které již něco pamatují. Ale jsou to uličky, kde je ten pravý místní život, ruch a duch. Vídáte nejrůznější obrázky z místního každodenního života. V maličkatých obchodech lidé žijí, pracují a někdy i nocují. Na ulicích lidé posedávají, baví se nebo i poklimbávají. Obzvláště v době kolem oběda není nic zvláštního vidět prodavače, který má složené ruce na pultě a s hlavou opřenou o ně spí. V lepším případě najdete prodavače odpočívat na lehátku mezi svým zbožím. Nikomu to nepřijde divné, je to prostě lidská potřeba, je-li unaven. Dáte si čtvrthodinku a jste opět plní energie…Většinou jsou všichni usměvaví, věnujete-li úsměv i vy jim. Občas se někdo zamračí, stejně jako stařičká vrásčitá babička, která na ulici cvičila a byla jako sluníčko, dokud jsem se neoptala, zda si ji mohu vyfotit. Uličky jsou někdy ne z nejčistších, ale nikomu to nevadí. Na ulici se odehrává úplně vše.
Mnohdy máte pocit, že ulička již končí a vy vcházíte někomu na dvorek. Kdybych byla šla sama, nevím, jestli bych měla tolik odvahy pouštět se do všech těch zákoutí. Ne snad proto, že bych se bála, ten pocit tu mít absolutně nemusíte, ale snad právě pro to, že bych se obávala toho, že skončím u někoho doma na dvoře. Ale to bloudění a adrenalin, kde se zrovna objevíte, byl moc fajn. Občas jsme narazily na udivenou tvář obyvatel, kdo se to tady objevil…
Škoda, že tyto uličky budou za pár let jen vzpomínkou na fotkách. Jejich osud je většinou již zpečetěn. I my jsme potkaly několik ulic, které byly zatarasené ploty a panely, kam byl již vstup zakázán. Modernizace města je neúprosná a velmi rychlá. Celá čtvrť je většinou srovnána se zemí a během chvilky tam stojí úplně nová a moderní. Lidé jsou vystěhováni do jiných čtvrtí. Podaří-li se vám nahlédnout do sutin zbořených domů, uvidíte spoustu předmětů denní potřeby, které si lidé s sebou do nového již nebrali. Jsou takovým smutným obrázkem zašlých starých časů.
Pojďte se tedy podívat, co vše se děje na takové čínské ulici…
Výše zmíněný kontrast nového a starého, zde ani ne tak velký. Budovy se vám mohou mnohdy jevit starší, než ve skutečnosti jsou, jelikož chátrají mnohem rychleji vzhledem k vysoké vlhkosti vzduchu.
Snad každá ulice má svého „hlídače“. Vrátní sedí i v místech, kde byste je vůbec nečekali.
Když jsem koukala z dálky skrz průchod domu, říkala jsem si: „Co to je na tom vozíku?“, byla to nakrájená mrkev, kterou zde někdo sušil. Sušení je zde oblíbený způsob uchovávání potravin, suší se zelenina, maso, ryby…
Taková všehochuť malého dvorku.
Tento snímek vám řekne mnohé – rušné velkoměsto s vysokými mrakodrapy, oblíbené dopravní prostředky, hustý provoz a schopnost převážet malým vozidlem velké věci. Asi největším zážitkem zatím byl motocyklista převážející na svém skútru dvě vybalené pračky. Každá visela na jedné straně motorky za řidičem. Bezva a ne ojedinělým obrázkem jsou třeba také vysoké štafle, které se vozí napříč jízdním pruhem, ale to se musí prostě vidět…:-)
Naše trasa vedla kolem známé Yuyuan garden, která určitě stojí za návštěvu, a do které vás někdy vezmu na procházku. Dnes jsme ale jen procházely. Obvykle tu bývají davy turistů, ale v této pandemické době se dalo pohodlně procházet uličkami kolem zahrad.
Bez toho aniž byste ochutnali čínské knedlíčky vařené v páře nesmíte Čínu opustit. Bývají plněné masem či zeleninovou směsí a vaří se narovnané v dřevěných „sítech“ narovnaných na sebe v horké páře. Budu vám muset do jednoho z příspěvků připsat i recept na knedlíčky, abyste si je mohli vyzkoušet, stojí za to…
Lampiony v nejrůznějších podobách a barvách zdobí snad každou uličku kolem Yuyuan.
Po klikatícím se mostě přejdete k samotné bráně do zahrad. Tam jsme my ale v tento den nemířily.
Opravdu netradiční pohled – bez turistů a davů lidí. Když jsem tudy procházela před dvěma lety, doslova jsem se prodírala k bráně zahrady.
Svůj pohled můžete zvednout nejen za lampiony.
Místní drobné občerstvení. Krevety a placky, které jsou většinou smažené a bývají směsí těsta a nasekané zeleniny. Vyzkoušela jsem jich několik a všechny byly dobré, jen trochu mastné – olejem se zde opravdu nešetří.
Chlazený jogurt je oblíbeným nápojem.
Jako na mnoha místech (turistických, ale i v obchodních centrech), tak i zde stojí u bran hlídka, kde se kamerou měří kolemjdoucím teplota.
A už jsme se pomalu přesunovaly k těm uličkám, které jsme hledaly, a které byly naším dnešním cílem.
Prodavači ve svých mini krámečcích se zbožím vyloženým až k chodníku.Krabi vám jdou naproti...
Kdo umí alespoň jedno slovo anglicky, musí toho využít a procvičit si ho. Chlapeček s maminkou na nás trénovali své „hello“.
Do každého průchodu jsme musely nakouknout.
Kočiček je tu opravdu spousta, a ne vždy je to hezký pohled. Některá zvířátka zde nemají hezké živobytí. Proto tu působí i hodně spolků, jejichž činností je právě pomoc či adopce zvířat. Dokonce se můžete stát jen pěstounem zvířete na určitou dobu.
Ovoce, vajíčka, ryby, těstoviny…pořídíte vše nutné pro kuchyň…nebo koupíte již uvařené
Přejdete „dvanáctiproudku“ s výhledem na výškové budovy a opět se ponoříte do spleti úzkých uliček.
Odkud že jsme? „Čekoslovakia?“Málokdo ví...
Na to, že všude visí prádlo, jsem si už zvykla, ale na tohle jsem si prostě musela počkat. V jaké výšce zde prádlo viselo bylo k neuvěření. A jak se tam dopraví? Takhle…
Nejstarší vozítka/kárky, které většinou vozí různé a často i velké náklady jsou vždy vybaveny zvonečkem, který má řidič na svých řídítkách a celou cestu ho ručně pohání a cinká, aby všichni věděli „pozor jedu“.
A opět jeden přechod pro pěší i s frontou skútrů a kol čekajících na zelenou.
Řeznictví a zabíjačka přímo na ulici. Alespoň vidíte, že zboží je čerstvé.
Když už doma není místo...
Visí nejen klece s ptáčky…
Během jednoho dopoledne zhlédnete nevídané a vaše představa o Číně je zase o trochu konkrétnější. My měly celkem našlapáno a na kartách ve foťácích dost snímků k procházení a přemýšlení, které z nich by se vám na blogu mohly líbit – snad jsem se trefila ?
